Čerstvě přijatej a zapsanej do Brna nemám co dělat o prázdninách (pracák už mě nebuzeruje). Majkl říká, že prej se jede na nějakej Točník. Nevím kde ani co to je, každopádně nejsme trapní, abychom jeli vlakem (viz Orlův text o tomtéž), tak vyrážíme na stopa. A protože jsme oškliví, jedem radši o den dřív. To se ukáže jako spoko volba, protože se dostáváme jen do Rosic. Tam chrápem ve chcankách na benzině a druhej den jsme rádi, že nás nějakej mukl, co se zrovna vrací z lochu, hodí aspoň do Třebíče. Je jasný, že to už nestíháme, tak jedem vlakem. Úděsná štreka přes Budějice a Plzeň, někdy kolem 9 večer jsme asi v Žebráku nebo kde, není nic vidět, na Točník vylezem, když už se neplatí vstupný, nebo ho minimálně po nás nikdo nechce. Na pódiu Balaclava zrovna končí a nastupujou Anyway. To mě nebaví, ale potkávám Orla a nějakého Vencu Tvarůžku. Oba se potutelně usmívaj a ukazujou mi na miniaturu Briana Molka, která postává opodál. "To je ten NoiseWriter pičo, take děcko pičo," dovídám se. Dneska ho známe pod trochu jiným jménem - soutěžní otázka pro mladší ročníky. Pak Vas Szuszanne, super jako dycky, Vilém gymnasta, Deverovka se mě tradičně pro změnu zase nelíbí (jsem škarohlíd, víme). Druhej den nechávam Majkla silnici jako správnej kámoš a jdu s ostatníma na vlak. V Přerově jde Venca koupit mrože. Vrací se s ledňáčky a vlak nám ujíždí. Orel dostává od Vency sadu, že jel přes celou republiku, aby si koupil vinyl o prasatech (Melvins: Pigs of the Roman Empire).
PLANETY FAN FACT!: Orel dostal tuhle přezdívku právě až na SRSSisSixSix od Vency, konkrétní legenda mi není jasná dodnes, ale já ho v té době znal pod úplně jinou přezdívkou - Gumák. Zajímavý taky je, že v Orlové ho paradoxně pořád nazývali postaru, když jsem tam teď byl.
.jpg)
2007: Swinger
Prapočátky MMM nebo co, ale ve Swingeru se nějak neangažuju. Šéfuje to Toro. Přijíždím do Těšína a vidím žlutej bus, kolem kterýho se motaj podivní hipíci (někdo z Hradce) a lidi, který by se dalo rozdělit do dvou kategorií: jedni jsou těžce nad věcí a mají přízvuk na předposlední slabice, druzí maj lehce vyvalený voči a toužebně hleděj směrem k Piastovský věži, kde možná čekají západ. Koncerty jsou všecky dym jak skurv, vlastně si uvědomuju, že tam tehdy hráli Gnu, takže teď v LMB jsem je viděl vlastně podruhý. Poslední OTK už nedávám a padám do komatu, ve vlaku zaspím a probudím se na hranicích ve Svrčinovci. Cestou pěšky do Mostů u Jablunkova si říkám, že punku už bylo dost.
2008 a 2009 vynechávám.
2010: Showcase
Hrajem tady s pravěkou verzí Stevie Brufen, jako jediná kapela, která není kapela. Je to přelomová záležitost: pražáci v Brně! Navíc na posvátný půdě Zbrojovky. Kacířskej podnik ale maká jako stroj, všechno jde podle plánu a tak, jak to mělo bejt načasovaný. Pro mě jasnej vrchol Le Christ Hypercubistic, jinak se spíš pohybuju kolem baru, kde Radim a Aran točej piva jak zběsilý a snažej se u toho bejt vtipný. Po půlnoci potyčka s nějakou ženskou na baru a odchod dom, dojezd v nonstopu a druhej den jen slyším, jak se Maňa nahatej vychcal na bar a všem to přišlo jako příjemná tečka.
2011: Slovo
Podivnej kabaretní podnik, slabá účast, na pípě Viťas a Kácov, rychlý koma. Má to skluz, dobrej je akorát Bugrr, když jdem na řadu my s MMM, jsem už tak našitej, že svoji přednášku o dějinách slezskýho noiserocku natáhnu na nesnesitelnou dýlku, zatímco Toro stojí na podiu vedle mě jak kondom a nic neříká. Ještě v noci jedeme domů. A pocit mám nijakej.
2012: Stopa
Tohle oceňuju jako bejvalej mistr Slezska a vicemistr Moravy v orientačním běhu. Opráším starou buzolu a chvílema dokonce uvažuju o tom, že začnu zase běhat. Druhá věc je Krakonoš na pípě - rychlý koma II. O lese už jsem někde psal, na Vartě si pamatuju akorát Raketoplán a kousek Planet a nejspíš i noar+is+. Druhej den se snažím vyžehlit nějaký svoje opilecký excesy jako moje oblíbený chrstání piva do ksichtu jinejm lidem nebo neustálý odcházení a přicházení o rozum. Druhej den se vloupávám do Pecháčkovy haciendy a málem jsem ubodán vidlemi, naštěstí paní Pecháčková je slabá žena, takže se mi daří prchnout. První nov v novým bytě... a letos?
2013: Summa
Upřímně řečeno tam jedu spíš kvůli kámošům než kvůli kapelám, mám tam taky tajnou misi a přijede nejspíš i můj kámoš Eimantas z Litvy. Ale třeba se mi to jen zdá a je to jen halucinace z podvýživy, po který přijde pomalá smrt hladem nebo umrznutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat