Podle klerofašistů je totiž instituce manželství v Chorvatsku ohrožena a je ji tedy třeba chránit zákonem nejvyšším. Ponechme stranou, že manželství v žádném případě v ohrožení není, pokud tedy tímto ohrožením nemyslíme ekonomický sajrajt, v němž se Chorvatsko nachází, a v němž je už tak dost velkým rizikem vůbec rodinu zakládat. Referendum, které s největší pravděpodobností tuhle zhůvěřilost do ústavy protlačí, je totiž nebezpečným precedentem, který může vést do riadnej piči...
Napadlo mě totiž něco děsivého v souvislosti se skandálem, který způsobil fotbalista Joe Šimunić po vyhraném kvalifikačním barážovém zápase s Islandem, kdy si vzal od spíkra mikrofon a začal tribuny hecovat zvoláním hesla "Za dom!", na což mu stadion chutě odpovídal "Spremni!". Jde o pozdrav, který používali během 2. světové války ustašovci a je analogický například k německému "Sieg Heil!". Pár dní poté se na Šimunićovu stranu přidali i spontánně fanoušci Hajduku Split, když se jim povedlo synchronizovaně na domácím stadioně doplnit "Za dom spremni!" ještě chutnějším "Ajmo ustaše!" (Do toho, ustašovci!). Šimunić se nemotorně pokouší obhájit tím, že by se jeho kritici měli naučit historii, že jde o pozdrav mnohem starší. To je sice pravda, nicméně v letech 1941 - 1945 do sebe tahle původně pouze "vlastenecká" průpovídka nasála tolik krve, že se jen těžko může vedrat do úst komukoliv, kdo má alespoň základní etické hodnoty, jako třeba že vražda je špatná. Sociolingvistika ovšem není něco, co vysvětlíte lidem v diskusích na zpravodajských serverech.
Željka Markić a její klerofašistická skupina vyhraje referendum, kterým vrátí Chorvatsko do středověku. Děsím se toho, že někoho napadne vypsat referendum, které bude požadovat, aby se do ústavy zaneslo "Za dom spremni je vlastenecký, a nikoliv fašistický pozdrav". Podpisů by na to sehnali víc než dost.