neděle 18. listopadu 2012

v pondělí bude válka, bre

Igor Štimac, bývalý reprezentant a nyní manažer chorvatské fotbalové reprezentace, musel asi v poslední době sežrat moc drog.

Na svém facebookovém profilu a pro deník Večernji list prohlásil, že na příští kvalifikační zápas pozve generály Ante Gotovinu a Mladena Markače, aby provedli slavnostní výkop. Generálové, kteří byli před rokem a půl odsouzeni 24, respektive 18 letům vězení, byli zproštěni viny ve všech bodech obžaloby.

Kromě toho, že to naprostá píčovina, to je i píčovina na druhou - Chorvatsko totiž bude hrát se Srbskem...

Nemám co dodat. Jestli to má být Štimacův projev vlastenectví nebo předčasné senility, to je otázka. Jestli chce Štimac novou válku nebo jen mrtvoly v ochozech, tak prosím. Gotovina s Markačem se k tomu zatím nevyjádřili. Už tak nasraní Srbové by měli podat protest k vedení FIFA nebo kdo to kua šéfuje. Je to provokace, jaká nemá obdoby. Jako by zápas mezi Německem a Izraelem rozehrával Eichmann. Bleju od rána už... Doufám, že mají chorvatští bafuňáři aspoň trochu soudnosti a tuhle naprosto nesmyslnou a cirkusovou provokaci zarazí.

http://www.vecernji.hr/sport/nogomet/stimac-gotovina-ce-izvesti-pocetni-udarac-utakmici-sa-srbijom-clanak-476333

středa 7. listopadu 2012

dýško jako umělecká performance? navštivte kabinet múz

Než budete číst dál, uvědomte si, že jsem lakomec. Jsem tím v Brně pověstnej, i když mi to nikdo nikdy neřek natvrdo, protože to se v Brně nenosí. Naštěstí my lakomci si stěžujem rádi a veřejně, jak nás kde kdo vojebal, a o tomhle by měl bejt tenhle post.

V pondělí jsme šli s vedením Keftes Party a dalšíma na Bonuse do Kabinetu múz. Klasická pondělní párty s koncertem: pilo se pivo, dělaly se trapný i míň trapný vtipy, potkávalo se lidi, co bys potkat nechtěl, nebo je potkal naopak rád, drbalo se a člověk se o sobě dověděl zas spoustu zajímavejch věcí (to se takhle hodilo postmoderně samo...). Paráda prostě. Máme to rádi.

Když jsem pak šel v jednom momentě na bar pro pivo, tak se to stalo. Ha! Slečna, aniž by počkala, jestli jí ty dvě kačky nechám, prostě hodilo love do kasy a otočila se, aby čepovala pivo někomu dalšímu. Říkal jsem si, že v tom hluku třeba blbě slyšela, a nechal to bejt. Dvě koruny mě nezabijou, že jo, i když ty prachy nebyly moje, pivo jsem kupoval někomu jinýmu. Pár minut potom ale přiběhla nasraná I. a říká "tyvole platím čtyřma pětkama a vona mi má vrátit dvanáct... hodí mi na bar desetikorunu a říká 'můžu takhle, jo?' ". To už mi bylo podezřelý. Stejnou zkušenost mi druhej den potvrdil i předseda.

Aby toho nebylo málo, oslovil jsem na FB Kabinet múz, a vypadalo to asi takhle:


Je evidentní, že v tomhle jinak docela příjemným prostoru něco nehraje. Nejen že se nás snaží vojebat přemrštěnejma cenama (sorry, jsem zvyklej na Poličku v Boru o 30% levnější), ale ještě nás vojebávaj tím, že si po svým vykládají princip dávání spropitnýho. Nebudu tady mlít o "západním světě" nebo "patnácti procentech", na to je v Brně jinej odborník. Jde o základní princip, ne? Je to slušnost, oukej, je to standard, proč ne, ale hlavne: Dýško je dobrovolný. Vždycky. Buď si třeba za kokota, dvě koruny tě nezabijou, ale furt je to především na tom, kdo prachy dává, a ne na tom, kdo je přijímá. 

Napadlo mě, jestli to třeba není nějakej happening nebo sociologicko ekonomickej výzkum, ale dost o tom pochybuju. Tak dík za pozornost.

Palo Harp'agon